BOOKAHOLIC READ IN AUGUST 2017
Ahoj!
Sice mi to trhá srdce, ale bohužel musím připustit, že jsme na konci srpna a to pro mě, stejně jako jistě pro spoustu z vás znamená jediné - konec jako vždy krátkých prázdnin a nástup do školy. Mě se tomu vůbec nechce věřit a těch pár zbývajících dní si snažím užít, jak jen můžu. Já teď navíc nastupuji do třeťáku na střední a děsím se, jak rychle zase uteče a ocitnu se najednou v maturitním ročníku. Ale na to teď radši myslet nebudu. A abych si ten konec prázdnin trochu zpříjemnila, znovu se spolu s vámi podívám na knihy, které jsem za srpen přečetla. Tentokrát jich bylo 12, což je takové mé klasické prázdninové čtecí číslo.
První přečtenou knihou je prostě vyloženě letní kniha, kterou jsem přečetla hned, když mi přišla - Letní dny a noci, které sestavila Stephanie Perkins, ale povídkami přispělo celkem 12 autorů. Jistě si mnozí z vás vzpomínají na zimní verzi těchto povídek, která u nás vyšla před pár lety. Tu jsem přečetla taky a opravdu nedokážu říct, která se mi líbila víc. Těchto dvanácti povídek je z mnoha různých žánrů, což se mi opravdu líbí, protože tu máme prostě od všeho něco. Klasický zamilovaný příběh, fantasy, nadpřirozeno, LGBT a další. Přestože některé povídky byly opravdu šílené, všechny se mi jistým způsobem líbily a jsem z knihy nadšená. Ale musím se přiznat, že první povídka, na kterou si vždycky vzpomenu je právě ta od Stephanie Perkins, která navazuje na její zimní povídku a která se mi nejspíš opravdu líbila nejvíc.
Kniha má 408 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
V srpnu jsem pokračovala v sérii Měsíčních kronik a to třetím dílem Cress od Marissy Meyer. V něm se k Cinder a Scarlet přidala další dívka představující pohádkovou postavu - Cress alias princezna Locika. A já jsem byla naprosto unešená. Prvky pohádky byly v příběhu opět naprosto úžasně skryté a duo Cress + Thorne jsem si naprosto zamilovala a jsou prostě mým nejoblíbenějším párem z celé série. Stejně jako je Thorne mou nejoblíbenější postavou. Kniha byla prostě bombastická - to byly neustále nějaké plány, které pak nevyšly tak úplně, jak měly a já se strachovala, co se stane, byla jsem napnutá a ke konci knihy už jsem málem explodovala. A více se můžete dozvědět v recenzi.
Kniha má 616 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Taky jsem se rozhodla dočíst zbývající dvě knihy ze série Selekce pojednávající o dceři Americy a Maxona Eadlyn. Začala jsem tedy knihou Dcera od Kiery Cass. A s potěšením můžu říct, že se mi kniha líbila stejně jako původní trilogie. Je tedy pravda, že v Dceři mi Eadlyn nebyla nějak extra sympatická a rozhodně jsem ji nemohla srovnávat s Americou, ale její Selekce mě neskutečně bavila. Spoustu kluků jsem si okamžitě zamilovala a na Eadlynině místě bych byla úplně bezradná, A jsem ráda, že byla v knize opravdu důležitá politická situace v zemi a dost se řešila. No a opět vás odkážu na recenzi.
Kniha má 318 stran a četla jsem ji 2 dny.
RECENZE
A hlavní sérii Měsíčních kronik jsem i dokončila knihou Winter a nyní mi zbývají už jen dvě povídkové knihy, z nichž jednu mám doma a neskutečně se na ni těším. Závěr série byl jedním slovem fenomenální. Tolik akce jsem nezažila snad od poslední Maasovky, kterou jsem četla. Ještě teď mám problém se o knize pořádně vyjadřovat aniž bych používala jen citoslovce, ačkoliv recenzi jsem nějak splácala. Setkáváme se s Winter, která představuje poslední pohádku - Sněhurku. Princezna Winter byla naprosto dokonalá, protože kvůli nepoužívání jejího daru, za což má můj velký obdiv měla trochu psychické problémy a občas to fakt stálo za to. Celá skupina našich hlavních postav včele s Cinder plánovala ukončit vládu Levany na Měsíci, ale cesta k cíli byla samozřejmě dlouhá a neobešla se bez mnoha nepříjemností - a takových chvil bylo tolik, že jsem přestala dýchat snad u každé kapitoly. Opravdu jsem si lepší zakončení nemohla přát a Marissa je pro mě opravdovou královnou retellingů.
Kniha má 756 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
No a Selekci jsem dokončila úplně poslední knihou v sérii - Korunou. Ta se mi líbila možná ještě o kapku víc než Dcera, především asi proto, že mi tady byla Eadlyn mnohem sympatičtější, jako by ji Selekce opravdu nějakým způsobem změnila. Její rozhodnutí se mi moc líbila, stejně jako její postupování v Selekci. Bylo sice asi celkem jasné, s kým nakonec skončí, ale celé to bylo napsané tak hezky, že je to úplně jedno. Už jsem psala, že lovestory Americy a Maxona Eadlyn sice nepřekonala, ale moc jsem si knihu užila a se zakončením celé Selekce jsem naprosto spokojená.
Kniha má 272 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Této knize jsem se sice nějakou dobu bránila a moc se mi do ní nechtělo, ale když jsem ji uviděla v knihovně, rozhodla jsem si ji tedy vzít. Jde o knihu Krycí jméno Verity od Elizabeth Wein. Jde o knihu z druhé světové války o tajné agentce, která cestuje s pilotkou na misi, ale je chycena Gestapem a vyslýchána. Kniha je rozdělená na dvě části a obě jsou psány deníkovými zápisy. První část je vyprávěna z pohledu chycené agentky Verity, která dostala za úkol zapsat vše o její misi, což se rozhodne udělat, ale svým vlastním způsobem. Především píše o své kamarádce a zároveň oné pilotce Maddie, z jejíž pohledu je vyprávěna druhá část příběhu. Tahle kniha mě opravdu dostala. Momentálně jsem ještě více zhnusena lidmi, kteří dopustili válku, protože to všechno, co dělali byl prostě hnus. Kniha se zaměřuje především na jedno neobyčejné přátelství, kdy vidíme, že jsou pro sebe kamarádky schopné udělat cokoliv - i to, co je opravdu těžké udělat. Konec knihy mě naprosto rozsekal a docela dlouho jsem ho vydýchávala. Krycí jméno Verity je rozhodně skvělá kniha, která vám řekne hodně o tom, co se dělo za války a rozhodně vás nenechá chladnými.
Kniha má 312 stran a četla jsem ji 3 dny.
Tak nějak souběžně s Verity jsem četla taky knihu Illuminae od Amie Kaufman a Jaye Kristoffa, proto mi to trvalo trochu déle. Tohle byla opravdu zvláštní kniha, ale naprostá bomba. Protože nejsem žádný technik, hacker a ani se moc neorientuju ve sci-fi literatuře, bylo pro mě občas těžší pochytit, co se zrovna děje, ale rozhodně mi to nebránilo v tom, abych si knihu užila. Moc mě bavil celý koncept knihy složený z emailů, chatů, kamerových záznamů a podobně, všechny postavy byly něčím skvělé (nejvíc samozřejmě hlavní hrdinové Kady a Ezra) a myšlenky, které se odehrávaly v umělé inteligenci lodi SPIRU mě opravdu bavily taky. Není úplně jednoduché popsat děj nějak v krátkosti, proto vás radši odkážu na recenzi, ale tahle kniha za přečtení rozhodně stojí a já už se moc těším na druhý díl Geminu.
Kniha má 608 stran a četla jsem ji 5 dní.
RECENZE
Jako příprava na nově vydaný třetí díl jsem se rozhodla znovu si přečíst sérii Všem klukům, které jsem milovala od Jenny Han začínající stejnojmenným dílem. A nic lepšího jsem snad nemohla udělat. Už jsem skoro zapomněla, jak úžasně se tyhle knihy čtou, jak strašně zbožňuju Laru Jean a jak mě baví celý příběh s rozeslanými milostnými dopisy. První díl byl prostě opět famózní. Zase jsem se zamilovala do Petera a užívala si každou jeho scénu s Larou Jean. Mám dojem, že jsem si ještě víc oblíbila Kitty, která je sice pěkně prohnaná, ale skvělá. No, nebudu si plýtvat dalšími superlativy a pošlu vás na recenzi knihy.
Kniha má 320 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Hned jsem pokračovala druhým dílem P. S. Stále tě miluju, kde se s dopisy ještě trochu setkáváme, protože se do života Lary Jean dostává John Ambros McClaren, jemuž konečně taky přišel její dopis. A mě to opět děsně bavilo. Miluju pár Peter a Lara Jean, ale i John má něco do sebe a jeho scénu s Larou jsem si užívala skoro stejně. Jenny se i ve druhém díle podařilo napsat kouzelný příběh o lásce, rodině, pečení..:) Rozhodně to není jen nějaký vycpávkový díl a já ho miluju stejně jako první.
Kniha má 297 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
No a sérii jsem zakončila třetím dílem, který mi tedy v srpnu přišel a těšila jsem se na něj jak malá - Navždy s láskou Lara jean. A že to teda fakt bylo něco! Lara Jean už je v maturitním ročníku a přestože momentálně prožívá opravdu šťastné období, čeká ji nelehké rozhodování, kam na vysokou a co to bude znamenat pro její vztah s Peterem. Do toho se dál rozvíjí vztah Lařina táty s Trinou, z čehož mám velkou radost, objeví se samozřejmě i Margot a nechybí moje milovaná Kitty. A Peter je snad sladší než kdy dřív. Tohle bylo mnohem lepší, než jsem očekávala a byl tak skvělý pocit přečíst si o mých oblíbených hrdinech ještě jeden další příběh. S ukončením série jsem naprosto spokojená a byla to fakt pecka.
Kniha má 296 stran a četla jsem ji 2 dny.
RECENZE
Mojí další velmi očekávanou knihou, která mi v srpnu přišla a hned jsem se do ní pustila bylo pokračování Pasažérky - Cestovatelka od Alexandry Bracken. A bylo to opět skvělé! V Cestovatelce bylo snad ještě více akce, především druhá polovina knihy byla plná napětí, překvapení a zkrátka akce, ale přesto nechybělo ani spoustu popisných scén, které v této sérii zbožňuju. Cestovali jsme zase všude možně, sledovali jsme cesty Etty a Nicholase, kteří si prošli mnohým, aniž by věděli, zda se ještě někdy setkají a moc se mi líbilo, že tady byl konec opravdu nepředvídatelný. Vůbec jsem netušila, jak vše dopadne, což se zas tak často nestává. Určitě čekejte v dohledné době recenzi.
Kniha má 491 stran a četla jsem ji 3 dny.
No a jelikož byl 31. srpna Den nepřečtených knih, rozhodla jsem se přečíst si jednu z knih, které už mi v knihovně leží opravdu dlouhou dobu. Nemohla jsem se rozhodnout mezi třemi, takže jsem si losla a vyhrála Vampýrská akademie od Richelle Mead. Z toho jsem měla radost, protože do této série se už plánuju pustit fakt dlouho a pořád nic. No tak jsem první díl konečně přelouskala a už vím, co na tom všechny tak baví. Protože přesně to mě baví taky. Byla to bomba! Za ten promyšlený svět, který Richelle vymyslela jí tleskám a přestože tohle byl takový úvodní díl, kdy jsme se se vším seznámili, já jsem z něj nadšená. Tolik akce, napětí a zvratů fakt můžu. Recenze bude jistě brzy a já se přidávám k tomu obřímu fandomu této série.
Kniha má 280 stran a četla jsem ji 2 dny.
Tak, tohle byl na nějakou dobu asi můj nejplodnější měsíc co se přečtených knih týče. Fakt mě mrzí, že už teď nebudu psát tak krásná čísla jako 12 přečtených knih, ale třeba jen ubohé 4, jak se mi často stávalo, nicméně s tím nic nenadělám. Přece jen propadnout nechci, tak musím prostě něco obětovat. Tak mi držte palce, ať to září není ještě tak špatné a určitě mi dejte vědět, co jste v srpnu přečetli vy a jestli jste četli nějaké z knih, které jsem přečtla já. A mějte se krásně!
První přečtenou knihou je prostě vyloženě letní kniha, kterou jsem přečetla hned, když mi přišla - Letní dny a noci, které sestavila Stephanie Perkins, ale povídkami přispělo celkem 12 autorů. Jistě si mnozí z vás vzpomínají na zimní verzi těchto povídek, která u nás vyšla před pár lety. Tu jsem přečetla taky a opravdu nedokážu říct, která se mi líbila víc. Těchto dvanácti povídek je z mnoha různých žánrů, což se mi opravdu líbí, protože tu máme prostě od všeho něco. Klasický zamilovaný příběh, fantasy, nadpřirozeno, LGBT a další. Přestože některé povídky byly opravdu šílené, všechny se mi jistým způsobem líbily a jsem z knihy nadšená. Ale musím se přiznat, že první povídka, na kterou si vždycky vzpomenu je právě ta od Stephanie Perkins, která navazuje na její zimní povídku a která se mi nejspíš opravdu líbila nejvíc.Kniha má 408 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
V srpnu jsem pokračovala v sérii Měsíčních kronik a to třetím dílem Cress od Marissy Meyer. V něm se k Cinder a Scarlet přidala další dívka představující pohádkovou postavu - Cress alias princezna Locika. A já jsem byla naprosto unešená. Prvky pohádky byly v příběhu opět naprosto úžasně skryté a duo Cress + Thorne jsem si naprosto zamilovala a jsou prostě mým nejoblíbenějším párem z celé série. Stejně jako je Thorne mou nejoblíbenější postavou. Kniha byla prostě bombastická - to byly neustále nějaké plány, které pak nevyšly tak úplně, jak měly a já se strachovala, co se stane, byla jsem napnutá a ke konci knihy už jsem málem explodovala. A více se můžete dozvědět v recenzi.Kniha má 616 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Taky jsem se rozhodla dočíst zbývající dvě knihy ze série Selekce pojednávající o dceři Americy a Maxona Eadlyn. Začala jsem tedy knihou Dcera od Kiery Cass. A s potěšením můžu říct, že se mi kniha líbila stejně jako původní trilogie. Je tedy pravda, že v Dceři mi Eadlyn nebyla nějak extra sympatická a rozhodně jsem ji nemohla srovnávat s Americou, ale její Selekce mě neskutečně bavila. Spoustu kluků jsem si okamžitě zamilovala a na Eadlynině místě bych byla úplně bezradná, A jsem ráda, že byla v knize opravdu důležitá politická situace v zemi a dost se řešila. No a opět vás odkážu na recenzi.Kniha má 318 stran a četla jsem ji 2 dny.
RECENZE
A hlavní sérii Měsíčních kronik jsem i dokončila knihou Winter a nyní mi zbývají už jen dvě povídkové knihy, z nichž jednu mám doma a neskutečně se na ni těším. Závěr série byl jedním slovem fenomenální. Tolik akce jsem nezažila snad od poslední Maasovky, kterou jsem četla. Ještě teď mám problém se o knize pořádně vyjadřovat aniž bych používala jen citoslovce, ačkoliv recenzi jsem nějak splácala. Setkáváme se s Winter, která představuje poslední pohádku - Sněhurku. Princezna Winter byla naprosto dokonalá, protože kvůli nepoužívání jejího daru, za což má můj velký obdiv měla trochu psychické problémy a občas to fakt stálo za to. Celá skupina našich hlavních postav včele s Cinder plánovala ukončit vládu Levany na Měsíci, ale cesta k cíli byla samozřejmě dlouhá a neobešla se bez mnoha nepříjemností - a takových chvil bylo tolik, že jsem přestala dýchat snad u každé kapitoly. Opravdu jsem si lepší zakončení nemohla přát a Marissa je pro mě opravdovou královnou retellingů.Kniha má 756 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
No a Selekci jsem dokončila úplně poslední knihou v sérii - Korunou. Ta se mi líbila možná ještě o kapku víc než Dcera, především asi proto, že mi tady byla Eadlyn mnohem sympatičtější, jako by ji Selekce opravdu nějakým způsobem změnila. Její rozhodnutí se mi moc líbila, stejně jako její postupování v Selekci. Bylo sice asi celkem jasné, s kým nakonec skončí, ale celé to bylo napsané tak hezky, že je to úplně jedno. Už jsem psala, že lovestory Americy a Maxona Eadlyn sice nepřekonala, ale moc jsem si knihu užila a se zakončením celé Selekce jsem naprosto spokojená.Kniha má 272 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Této knize jsem se sice nějakou dobu bránila a moc se mi do ní nechtělo, ale když jsem ji uviděla v knihovně, rozhodla jsem si ji tedy vzít. Jde o knihu Krycí jméno Verity od Elizabeth Wein. Jde o knihu z druhé světové války o tajné agentce, která cestuje s pilotkou na misi, ale je chycena Gestapem a vyslýchána. Kniha je rozdělená na dvě části a obě jsou psány deníkovými zápisy. První část je vyprávěna z pohledu chycené agentky Verity, která dostala za úkol zapsat vše o její misi, což se rozhodne udělat, ale svým vlastním způsobem. Především píše o své kamarádce a zároveň oné pilotce Maddie, z jejíž pohledu je vyprávěna druhá část příběhu. Tahle kniha mě opravdu dostala. Momentálně jsem ještě více zhnusena lidmi, kteří dopustili válku, protože to všechno, co dělali byl prostě hnus. Kniha se zaměřuje především na jedno neobyčejné přátelství, kdy vidíme, že jsou pro sebe kamarádky schopné udělat cokoliv - i to, co je opravdu těžké udělat. Konec knihy mě naprosto rozsekal a docela dlouho jsem ho vydýchávala. Krycí jméno Verity je rozhodně skvělá kniha, která vám řekne hodně o tom, co se dělo za války a rozhodně vás nenechá chladnými.Kniha má 312 stran a četla jsem ji 3 dny.
Tak nějak souběžně s Verity jsem četla taky knihu Illuminae od Amie Kaufman a Jaye Kristoffa, proto mi to trvalo trochu déle. Tohle byla opravdu zvláštní kniha, ale naprostá bomba. Protože nejsem žádný technik, hacker a ani se moc neorientuju ve sci-fi literatuře, bylo pro mě občas těžší pochytit, co se zrovna děje, ale rozhodně mi to nebránilo v tom, abych si knihu užila. Moc mě bavil celý koncept knihy složený z emailů, chatů, kamerových záznamů a podobně, všechny postavy byly něčím skvělé (nejvíc samozřejmě hlavní hrdinové Kady a Ezra) a myšlenky, které se odehrávaly v umělé inteligenci lodi SPIRU mě opravdu bavily taky. Není úplně jednoduché popsat děj nějak v krátkosti, proto vás radši odkážu na recenzi, ale tahle kniha za přečtení rozhodně stojí a já už se moc těším na druhý díl Geminu.Kniha má 608 stran a četla jsem ji 5 dní.
RECENZE
Jako příprava na nově vydaný třetí díl jsem se rozhodla znovu si přečíst sérii Všem klukům, které jsem milovala od Jenny Han začínající stejnojmenným dílem. A nic lepšího jsem snad nemohla udělat. Už jsem skoro zapomněla, jak úžasně se tyhle knihy čtou, jak strašně zbožňuju Laru Jean a jak mě baví celý příběh s rozeslanými milostnými dopisy. První díl byl prostě opět famózní. Zase jsem se zamilovala do Petera a užívala si každou jeho scénu s Larou Jean. Mám dojem, že jsem si ještě víc oblíbila Kitty, která je sice pěkně prohnaná, ale skvělá. No, nebudu si plýtvat dalšími superlativy a pošlu vás na recenzi knihy.Kniha má 320 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
Hned jsem pokračovala druhým dílem P. S. Stále tě miluju, kde se s dopisy ještě trochu setkáváme, protože se do života Lary Jean dostává John Ambros McClaren, jemuž konečně taky přišel její dopis. A mě to opět děsně bavilo. Miluju pár Peter a Lara Jean, ale i John má něco do sebe a jeho scénu s Larou jsem si užívala skoro stejně. Jenny se i ve druhém díle podařilo napsat kouzelný příběh o lásce, rodině, pečení..:) Rozhodně to není jen nějaký vycpávkový díl a já ho miluju stejně jako první.Kniha má 297 stran a četla jsem ji 3 dny.
RECENZE
No a sérii jsem zakončila třetím dílem, který mi tedy v srpnu přišel a těšila jsem se na něj jak malá - Navždy s láskou Lara jean. A že to teda fakt bylo něco! Lara Jean už je v maturitním ročníku a přestože momentálně prožívá opravdu šťastné období, čeká ji nelehké rozhodování, kam na vysokou a co to bude znamenat pro její vztah s Peterem. Do toho se dál rozvíjí vztah Lařina táty s Trinou, z čehož mám velkou radost, objeví se samozřejmě i Margot a nechybí moje milovaná Kitty. A Peter je snad sladší než kdy dřív. Tohle bylo mnohem lepší, než jsem očekávala a byl tak skvělý pocit přečíst si o mých oblíbených hrdinech ještě jeden další příběh. S ukončením série jsem naprosto spokojená a byla to fakt pecka.Kniha má 296 stran a četla jsem ji 2 dny.
RECENZE
Mojí další velmi očekávanou knihou, která mi v srpnu přišla a hned jsem se do ní pustila bylo pokračování Pasažérky - Cestovatelka od Alexandry Bracken. A bylo to opět skvělé! V Cestovatelce bylo snad ještě více akce, především druhá polovina knihy byla plná napětí, překvapení a zkrátka akce, ale přesto nechybělo ani spoustu popisných scén, které v této sérii zbožňuju. Cestovali jsme zase všude možně, sledovali jsme cesty Etty a Nicholase, kteří si prošli mnohým, aniž by věděli, zda se ještě někdy setkají a moc se mi líbilo, že tady byl konec opravdu nepředvídatelný. Vůbec jsem netušila, jak vše dopadne, což se zas tak často nestává. Určitě čekejte v dohledné době recenzi.Kniha má 491 stran a četla jsem ji 3 dny.
No a jelikož byl 31. srpna Den nepřečtených knih, rozhodla jsem se přečíst si jednu z knih, které už mi v knihovně leží opravdu dlouhou dobu. Nemohla jsem se rozhodnout mezi třemi, takže jsem si losla a vyhrála Vampýrská akademie od Richelle Mead. Z toho jsem měla radost, protože do této série se už plánuju pustit fakt dlouho a pořád nic. No tak jsem první díl konečně přelouskala a už vím, co na tom všechny tak baví. Protože přesně to mě baví taky. Byla to bomba! Za ten promyšlený svět, který Richelle vymyslela jí tleskám a přestože tohle byl takový úvodní díl, kdy jsme se se vším seznámili, já jsem z něj nadšená. Tolik akce, napětí a zvratů fakt můžu. Recenze bude jistě brzy a já se přidávám k tomu obřímu fandomu této série.Kniha má 280 stran a četla jsem ji 2 dny.
Tak, tohle byl na nějakou dobu asi můj nejplodnější měsíc co se přečtených knih týče. Fakt mě mrzí, že už teď nebudu psát tak krásná čísla jako 12 přečtených knih, ale třeba jen ubohé 4, jak se mi často stávalo, nicméně s tím nic nenadělám. Přece jen propadnout nechci, tak musím prostě něco obětovat. Tak mi držte palce, ať to září není ještě tak špatné a určitě mi dejte vědět, co jste v srpnu přečetli vy a jestli jste četli nějaké z knih, které jsem přečtla já. A mějte se krásně!
Ivett
Žádné komentáře: