DECEMBER 2016 IN MOVIES - PART 1 - POHÁDKOVÝ SPECIÁL

Ahoj!

Jak jist víte, prosinec a Vánoce se ve většině českých domácnostech nese ve znamení pohádek. A nejinak je tomu i u nás. No a protože já miluju pohádky, české obzvlášť a většinou se na ně dívám opravdu jen o Vánocích, protože jindy si prostě nenajdu čas a spíš se dívám na nové filmy, rozhodla jsem se rozdělit články se zhlédnutými filmy za měsíc prosinec a v tomto se budu věnovat jen a pouze českým (zdůrazňuji, že pouze českým) pohádkám, které jsem v prosinci viděla. No, je jich požehnaně, takže jdeme na to.

Jakou jinou pohádkou bych mohla začít než jednou z těch nejlepších? Tři oříšky pro Popelku myslím opravdu nemusím představovat, vzhledem k tomu, že kromě Česka si bez ní nedokážou představit Vánoce i lidé z jiných zemích. A tomu se říká Úspěch, který si tato pohádka rozhodně zaslouží. Mám živě před sebou vzpomínky z dětství, kdy u nás doma tahle pohádka jela prostě pořád, já se navlékla do všemožných šatů, co jsem doma našla, seděla jsem na okraji gauče a dělala, že je to Jurášek a byla šťastná, že můžu být na chvilku Popelkou. To jsem Libušce Šafránkové prostě odmalička záviděla :D A opravdu si troufám tvrdit, že přestože miluju celou řadu pohádek, tahle bude mít asi to nejčestnější místo.

Pohádka, kterou jsem v prosinci viděla poprvé, protože jsme na ni šli do kina, ale okamžitě jsem si ji zamilovala, je Anděl Páně 2. To bylo něco tak neskutečně vtipnýho. Miluju i první díl, ke kterému se dostanu vzápětí a tohle bylo stejně dobré, ne-li ještě lepší. Mám hrozně ráda dva hlavní představitele, to jak vtipně dokážou zakombinovat všemožné svaté postavy s nějakými hláškami (např. "včera byl u svatého Silvestra nácvik na Silvestra", ale bylo jich tam mnohem víc a ještě lepších :D)  a já tak nemůžu dělat nic jiného, než se celou dobu smát. A i smotný příběh, který se tentokrát točil okolo onoho jablka Adama a Evy, které jistým nedopatřením spadlo na zem a dokonce se tu čert i anděl zamilovali, což vedlo jen k dalším vtipným scénám. Opravdu musím říct, že i kdyby dílů této pohádky bylo 50, já bych se asi nepřestávala smát. Ačkoliv by asi za chvíli začali docházet svatí..

Když už je tu ta dvojka, rozhodně musím zmínit i první díl - Anděl Páně, který jsem samozřejmě v prosinci taky viděla. Ten jsem měla vždycky strašně moc ráda, ale teď si myslím, že díl druhý ho ještě předčil. Každopádně je to skvělý film, který je samozřejmě taky celý vtipný a příběh se mi líbí moc - taková klasika o chudé dívce zamilované so hraběte, kterou čeká spousta překážek, ale to já mám ráda. A samozřejmě to celé okořeňují čert s andělem, takže co víc si přát.
Pohádky od Zdeňka Trošky miluju a Nejkrásnější hádanka není poslední, která se tu objeví. Ale je naprosto skvělá. Příběh s hádankami se mi moc líbí, kromě toho je film plný vtipných hlášek (Na Anděla Páně to sice nemá, ale i tak je to super) a celá pohádka je zkrátka perfektní. A nějak nemám co víc k tomu dodat :D
Pohádka, která patří rozhodně k mým topkám, je Šíleně smutná princezna. To je tak dokonalá pohádka. Samozřejmě zbožňuju prince v podání Václava Neckáře, který je prostě neskutečně vtipný. Příběh o smutné princezně, jejíž otec nejdřív smutek zakáže, pak naopak přikáže, než přijde na to, co má opravdu udělat, princi, který se vydává za vězně a generálech, kteří dělají vše pro vypuknutí války je tak neskutečně geniální, vtipný a plný vtipně podaných narážek, že mě opravdu nepřestane bavit nikdy.
Černobílá klasická pohádka s princeznou nádhernou na pohled, avšak mírně zkaženou uvnitř a králem, který se ji pokusí vyléčit? Jo, mluvím samozřejmě o Pyšné princezně. Kromě toho, že jde samozřejmě o další skvělou pohádku, se mi na ní líbí i ten mírně výchovný podtext :D Hláška "Našli mí rádcové, našli?" mě provází téměř denně, zpívající květina je další skvělý nápad a moc mě baví taky útěk princezny s králem. No, myslím, že tu není co dodat.
Další vtipná pohádka (jo, já si na tu srandu prostě potrpím), kterou miluje opravdu celá naše rodina, je S čerty nejsou žerty. Mám dojem, že v tomhle článek vyčerpám všechny superlativy, ale tohle je prostě perfektní! Zbožňuju tamější peklo, Janka, kterému se moc nedaří, hlášky kaprála a generála a prostě celý koncept pohádky. A ani tady nechybí výchovný podtext, ovšem ten je vlastně skoro ve všech pohádkách, když nad tím tak přemýšlím.
Pohádka o Růžence, v českém podání Jak se budí princezny je další mou oblíbenou. Líbí se mi odlišnosti, kterými se liší od americké pohádky, ale přesto je základ stejný. Moc mě baví souboj s medvědem a závod princů na koni. A kdo mě tu baví nejvíc, je jeden z mých nejoblíbenějších herců - Vladimír Menšík, který i této pohádce dodává ty vtipné scény.
Písničku z této pohádky si po jejím zhlédnutí ještě několik dní zpívám, protože je prostě strašně chytlavá. Mám na myslím pohádku Honza málem králem, která je opět úžasná. Upřímně mě sice přijde docela strašidelná ta bába s kosou, ale mimo to je i tahle pohádka velice vtipná, především kvůli Honzovi, který tedy rozhodně není hloupý. Jeho kousky mě neskutečně baví a jeho způsobu, jak přimět princeznu mluvit se musím vždycky smát.
Pohádka, které jsem se vždycky trochu bála a zároveň ji měla fakt ráda, je Princ a Večernice. Tohle se paní Němcové opravdu povedlo, protože bratři Větrník, Slunečník a Měsíčník a Večernice k tomu jsou prostě geniální.Bála jsem se scén, kdy se tito bratři přestrojí za žebráky a tak, jako dítěti mi to přišlo opravdu děsivý :D Ale pohádka je to opět skvělá, výkon Radoslava Brzobohatého jako čaroděje Mrakomora je taktéž výborný a nechybí ani můj zbožňovaný Menšík, takže nemlžu být spokojenější.
A u toho Menšíka myslím ještě chvilku zůstaneme, protože pohádka, kde je naprosto skvělým králem, je Princové jsou na draka. Tohle je prostě jen taková modernější krátká pohádka, tak nějak i bez děje, která má úkol vás prostě zabavit, což se jí alespoň u mě daří mistrně. Je samozřejmě taky plná chytlavých písniček, draka, který se bojí Honzy a už ani nevím co vše - prostě pohádka o všem a o ničem, ale rozhodně skvělá.
Kromě Vladimíra Menšíka naprosto zbožňuju další dvě české legendy - Jana Wericha a Vlastu Buriana. A ti se setkávají samozřejmě v pohádce Byl jednou jeden král, čili mé srdce jen zaplesá. Tuto pohádku jistě všichni znáte a snad i milujete, když vezmu v potaz, jak ironicky vtipná je to pohádka. Příběh o tom, že sůl je nad zlato mám odmalička moc ráda a skrývá se v něm tolik skrytých důležitých myšlenek, že to moji lásku k této pohádce jen prohlubuje.
O princezně Jasněnce a létajícím ševci - opět pohádka, u které jsem se jako malá u některých scén bála, teď se tomu teda můžu jenom smát :D Samozřejmě je to další ze sbírky skvělých českých pohádek a přiznejme si - kdo by si nechtěl taky vyrobit křídla ševce Jíry? Já bych to teda rozhodně brala!
Zase jedna z těch novějších - na pohádce Peklo s princeznou  jsem dokonce byla před x lety v kině a od té doby patří k další, kterou si aspoň na ty Vánoce musím pustit. Jirku Mádla jako prince (nebo prostě hlavní mužskou postavu v pohádce) mám v pohádce vždycky ráda a k tomu Postránecký a Nárožný v roli králů? No tak to je hned jasný, že to bude super! A vůbec, předstírání pekla, míchání pravých čertů s herci, prchající princ a princezna, čertovští studenti, to vše je prostě boží!
No, kdy už jsme byli u toho Jirky Mádla, ještě u něj chvilku zůstaneme. V pohádce Láska rohatá totiž hraje naprosto úžasného čerta, který dělá tuto pohádku další dokonalou. Ale samozřejmě nejen on. Příběh v této pohádce je úžasný - dívka hledající zlatý oči a čert shánějící úpis, kdovíkolikaletá čertice snažící se jim pomáhat a k tomu dva velice vtipní, ale zákeřní chlapíci toužící po bohatství. A to není vše. Musím říct, že tahle pohádka patří z těch novějších opravdu k mým topkám, nehledě na to, že písničku z filmu úplně miluju.
Některé pohádky z úplně posledních let (řekněme tak tří) už pro mě nejsou tak skvělé, ale jedna, kterou jsem si opravdu zamilovala je Princezna a písař. Hlavní dva protagonisté si spolu podle mě ohromně sedí a náramně dobře jim to spolu v pohádce funguje. Konkrétně písař Janek je alespoň podle mě velmi vtipný. Příběh je opět úžasný - princezna se má provdat za muže, kterého nechce a který dal zavřít písaře Janka, přestože byl nevinný. Janek s princeznou se nějak potkávají při útěku ze zámku a prchají spolu a dokonce se jim podaří vyřešit, kdo kdysi přepadl a zabil královnu. Opět zde nechybí vtipné scény a já si prostě nemůžu na nic stěžovat.
Pohádka, která pro změnu není česká a nemůže na Vánoce chybět, je Mrazík. Tohle je myslím klasika snad ve všech rodinách. Dědeček Mrazík se Rusům opravdu povedl, stejně jako Baba Jaga a její chaloupka na kuří nožce, na kterou mi stačí jen pomyslet a musím se smát. Myslím, že tady není třeba nic dodávat, zkrátka i já jsem rozhodně milovník Mrazíka.
Česko-německá pohádka, kterou mám taky moc ráda je Kouzelný měšec. Ta je opravdu skvělá - zlá čarodějnice Bludimíra toužící po kouzelném měšci plném zlaťáků se rozhodne vydat do zámku, kde se nachází a znepříjemňuje jim tam život. Naštěstí je tedy princ vydávající se za kominíka, který snad království ochrání. Tuhle pohádku jsem měla vždycky ráda, obzvlášť scénu v zámeckém koupelně mám fakt ráda :D A navíc z ní je krásně vidět co vše jsou lidé schopni dělat pro peníze a jak je ovlivňují.
A zase jedna z těch trochu novějších - Kouzla králů. Za prvé - písnička Buchet je spousta je prostě boží. A za druhé - celý ten příběh je úžasný! Trochu podivínský, ale roztomilý a především odvážný syn pekařů, královna ohně a vody, království plné kouzel, zakletá princezna, komedianti, mluvící portrét - no prostě pohádka jedna báseň.
RumplCimprCampr je úžasný příběh. Kombinace Princezny na hrášku a příběhu o Rampelníkovi (nevím, jak se to přesně jmenuje), kde samozřejmě nechybí plno vtipných scén, kouzla, zákeřný skřet a prostě tak. Jako malá jsem měla strašně ráda tu scénu, kde se zmenšovaly šaty (a asi to mělo co dočinění s tím, že ty šaty jsem zoufale chtěla :D). No a to je asi vše, zkrátka opět úžasná pohádka. A ano, vím, že se opakuju, ale co nadělám..
Následuje pohádka, na které jsem byla asi před dvěma lety v kině, pak jsme si koupili DVD a já se na ni mohla koukat pořád. Ano, až tak jsem se do ní zbláznila. A mluvím o pohádce Tři bratři. Tohle je opravdu klenot. Předně velice kvituju nápad propojit tři známé pohádky příběhem tří bratrů, bez kterých by to nešlo, protože zde zaujímají pozici princů (nebo myslivců.. nebo prostě random mládenců..). Další věcí jsou ty písničky - proboha, kdo by nemiloval další písně od dua Svěrák+Uhlíř? Plus samozřejmě skvělá píseň od Tomáše Kluse. A konečně - když ono je to opět tak vtipné a dokonalé a vůbec mi nevadí, že ty tři pohádky samozřejmě znám (Šípková Růženka, Karkulka, Dvanáct měsíčků), stejně je to podané naprosto originálně a opravdu se tahle pohádka velice povedla.
Další pohádka je jedna z těch fakt nejvtipnějších.. Přesněji řečeno je tu jedna postava, která ji dělá tak vtipnou. Mluvím pohádkách Z pekla štěstí 1 a 2. A ta postava, o které mluvím je Valihrach (aspoň myslím, že se tak jmenuje) - takový ten silnější a naprosto nepřekonatelný chlapík. Já z něj prostě nemůžu. Kromě toho je ale i příběh skvělý - opět, jako téměř ve všech Troškových pohádkách   nechybí čerti. A tentokrát tady nejsou oni ti záporáci. No co vám budu povídat, jistě ten příběh všichni znáte. A upřímně obdivuju hlavní postavu Markýtku za to, jako vše přečkala. A rozhodně se mi moc líbí zapojení draků do příběhu, protože jsem s nimi zas tolik pohádek neviděla, takže to se jste cení.
A opět se budu opakovat, ale jedna z naprosto nejvtipnějších pohádek s nejlepšími písničkami je Tajemství staré bambitky. Tak jednak se mi tady ohromně líbí námět, protože tohle je opravdu vcelku originální a zároveň ne postavený na hlavu. Písničky jsou neskutečně chytlavý. Hlavní hrdinové neskutečně zamilovaní, prostě tak, že jim to věříte. A celý je to vždycky zkrátka neskutečný zážitek. A kromě toho ti dva rádcové nebo kdo to je, ti jsou prostě skvělí :D
Pohádka stará asi.. 3 roky? Asi tak nějak. No každopádně jde o pohádku Duch nad zlato. A zase - naprosto originální, něco co tu fakt ještě nebylo (alespoň si toho nejsem vědoma).I když vlastně jo, trošku to může názvem a posláním připomínat Sůl nad zlato, ale stejně je to trochu o něčem jiném A navíc naprosto miluju postavu toho ducha. Je tu samozřejmě více skvělých herců, kteří odvedli skvělé výkony. No a proto jsem se do této pohádky taky zamilovala.
Dvanáct měsíčků  je příběh, který jistě všichni znáte. No a naše zpracování tuším z roku 2012 se mi líbilo opravdu moc. Byl to ten známý krásný pohádkový příběh, ale přesto se zde objevily prvky jisté kreativity, dvanáct měsíčků bylo úplně úžasných a taky macecha a její dcera byly skvělé. Nesnesitelné, ale skvělé :D
Možná tomu nebudete věřit, ale letos o Vánocích jsem opravdu úplně poprvé viděla proslulou pohádku Lotrando a Zubejda. No a.. byla jsem naprosto unešena. Upřímně jsem moc nevěřila, že se mi to bude líbit, ale řekla jsem si, že to zkusím. A o můj bože, vždyť to je tak skvělý. Pro změnu příběh o loupežnících, originální prostředí na sultánském dvoře a prostě... No prostě dokonalost! Už se těším, až se podívám zase :)
Když už jsme u těch pohádek viděných poprvé, patří zde i Čertova nevěsta, kterou moje sestra úplně miluje, takže jsem ji chtěla vidět taky, už proto, že Troškovy pohádky mám fakt ráda. A bylo to super. Opět zde samozřejmě figurují čerti, kterým musí hlavní hrdina Štěpán splnit tři úkoly, aby mohl ze spárů pekla vysvobodit princeznu Štěpánku. Celá pohádka je nádherně udělaná a je zde jeden čert, který mě neskutečně baví. Takže rozhodně spokojenost.
Další skvělá pohádka odehrávající se tentokrát v naprosto jiném prostředí je Jezerní královna. Tu jsem viděla poprvé asi loni a opravdu se mi moc zalíbila. Království v jezeře? No jasně, proč ne! :) Královna je fakt pořádná potvora a to mě samozřejmě baví :) A vůbec celé je to takové hezké, roztomilé, dokonce místy i děsivé a tady se zase pořád směju hláškám princova.. panoše? Asi panoše :)
Násleudje pohádka, na kterou jsem se jako malá podívala především proto, že jsem jako téměř každé dítě milovala Dádu.. A pohádku O princezně, která ráčkovala taky :) Za prvé skvělý způsob, jak dětem pomoct s vyslovováním hlásek :D Ale kromě toho se mi opět líbí písničky, ráčkování, namyšlená a tvrdohlavá princezna, nesnesitelně otravný rádce, věčně nemocná královna a tak dále..
No a nakonec tři nové letošní pohádky, na které se dívám vždy. Takže štědrovečerní pohádka Pravý rytíř se mi strašně moc zalíbila. Jednak princ, který rád čte je mi jako knihomolovi samozřejmě sympatický.. A pak se mi moc líbí zápletka - čaroděj (který je teda mimochodem fakt příšerný), který všechny balamutí a nechává je upadnout do pokušení a tak.. No upřímně, detaily si už moc dobře nepamatuju, ale vím, o čem to bylo a vím, že se mi to fakt líbilo.
U druhé nové pohádky - Slíbená princezna - už to bylo trochu horší.. Vím, že na ni jsou velmi hejtující názory, ale zas tak černě bych to u mě neviděla. Já se obvykle vždy snažím najít na všem to dobré a proto i tady jsem ráda, že jsem pohádku viděla, přestože se mi zas až tolik nelíbila. Ale to je možná způsobené tím, že jsem se na ni opravdu moc těšila. Asi nemá cenu moc psát o co šlo - zkrátka Zlatovláska s trochu novými prvky, které se ne vždy úplně povedly. Ale jak jsem řekla, i tak jsem ráda, že jsem ji zkoukla.
A poslední letošní pohádka s názvem Zázračný nos se mi líbila opravdu moc. Krásně ukazuje, že krása není vše, samozřejmě nechybí nalezení pravé lásky a kromě toho parfumérský obor, to je opravdu skvělý! No, tak nějak už nemám co dodat, zkrátka tohle se opět moc povedlo.






No, jelikož už je článek opravdu mega dlouhý, rozhodla jsem se už jen zmínit pohádky, které jsem letos sice nestihla zhlédnout, ale patří mezi mé další oblíbence. Určitě zde patří Princezna ze mlejna 1 i 2 - další z pohádek mého dětství, na které miluju všechno. Fakt všechno.  Co takhle svatba, princi? a i následující díl Ať přiletí čáp, královno! se dle mého názoru mohou opět pyšnit skvělými písničkami a vcelku originálním příběhem, který mě rozhodně baví. Čert ví proč  je pohádka, kterou sice nezbožňuju tak moc jako jiné, ale přesto se na ni vždy ráda podívám (pokud to tedy stihnu, že). A jak už název napovídá, opět v příběhu nechybí čerti.. Ale tentokrát opravdu ti zlí. Tři loňské pohádky - Korunní princ, Svatojánský věneček a Johančino tajemství  se mi všechny líbily. Nejvíc asi Korunní princ, který byl skvělý, nápad se zapomínajícím lektvarem byl skvělý, i když místy trochu rozčilující :D Svatojánský věneček s princeznou intelektuálkou, to se opravdu jen tak nevidí. A Johančino tajemství si popravdě pamatuju už jen v matných barvách, ale vím, že šlo o takovou trochu dospělejší pohádku, který ale byla super. Kdyby byly ryby, pohádka, u které si pamatuju, jaké jsme z ní se sestrou měla záchvaty smíchu. Především tedy z těch písniček. Příběh sice maličko pokulhává, ale na odreagování rozhodně bezva. Láska na vlásku, tu bych prostě zařadila do oddílu pohádek pro dospělé, protože si nejsem jistá, že ji děti tak úplně pochopí. Ale byl to skvělý příběh, něco úplně jiného a nového, ale skvělého. Micimutr je pohádka, která mě hodně baví - jednak mě baví příšerný princ v podání Vojty Dyka a pak samozřejmě i propletení normálního života s pohádkou.. Nesmrtelná teta samozřejmě nesmí chybět - sice jsem se jako malá strašně bála Závisti v podání Jiřiny Bohdalové, ale pohádka je to naprosto úžasná. Jak jsem řekla, Dádu mám prostě ráda a Princezna Koloběžka první na motivy Boženy Němcové je nesmírně povedená. A na závěr klasika - Zlatovláska, to je další z našich krásných pohádek - příběh znají všichni a zpracování je skvělé.

Tak to by pro článek plný superlativ bylo vše. Jsem si jistá, že tu určitě nejsou všechny mé oblíbené pohádky, ale těch je tolik, že si prostě na všechny nevzpomenu. Nicméně vy, pokud jste se dostali až sem, mi určitě napište vaše nej pohádky. A těšte se i na článek s prosincovými filmy mimo pohádky, který už snad nebude tak dlouhý.. Mějte se krásně!

Ivett